10 August 2017

All about willpower



Štěstí je… když běžím. Tenhle lék na bad days a stres mi pokaždé vrátí dobrou náladu a doplní endorfinky a energii. Je to pro mě obrovská úleva, když mám čas přemýšlet / nebo na nic a nikoho nemyslet. Jednoduše bez toho nemůžu žít! Nezáleží, jak špatný den máte, v jaké jste náladě nebo jestli jste v nějakém presu… utečte před vším špatným a vraťe se šťastnější, pozitivnější a naplněni energií.


Vždycky se dívejme dopředu. Všichni zažíváme chvíle, kdy se cítíme demotivovaní. Může to být po špatném tréninku (ale jak se říká špatn trénink je pořád lepší než žádný), nebo po nevydařeném závodě, kdy ze sebe nevydáme všechno, kdy víme, že jsme trvdě dřeli a očekávali mnohem lepší výsledek. Ale tady je nejdůležitější si uvědomit o čem to všechno je – o zkušenostech. Poučit se a hodit za hlavu špatný den, ne závodní boty. Všechny dny pro nás nemůžou být perfektní, třeba jsou perfektní pro někoho jiného. Každý moment, krásný i špatný je jako puclík, ze kterých se postaví obraz a celý náš život. V 11 letech jsem spadla z koně den před Vánocema a utrpěla vážnou zlomeninu stehenní kosti a roztříštila si koleno. Měsíc jsem strávila na lůžku se zdrátovanou nohou a další dva měsíce nemohla chodit. Ve čtrnácti letech jsem si na atletických závodech přetrhala vazy v koleni a tím skončila začínající sprinterská kariéra. Měla bych od té doby sedět doma na zadku a brečet, jak byl život nespravedlivý? Ne, že bych to nedělala… Ale pak jsem se sebrala. Přežila jsem všechny ty operace bez komplikací a alespoň mi kluci ve škole nosili baťoh s učebnicema. Když jsem se konečně v 16 vzpamatovala, začala jsem opět běhat a objevila nádheru vytrvaostních tratí.  Sice jsem byla od malička aktivní, chodila na gumnastiku, jezdila na koních, v zimě dělala snad všechny zimní sporty a na základce vyhrávala soutěže ve šplhu, ze začátku jsem uběhla sotva 2 kilometry v kuse. 

24 July 2017

Trip to Moscow


Ahooj! Tak se hlásím s prvním letním cestovatelským článkem. Prázdiny začaly opravdu speciálně - operací slepáku hned na začátku července... z ničeho nic. Nejhorší je, když chodíte dva týdny k doktorovi s bolestmi a nikam to nevede. Nakonec jsem se vykašlala na bolest a šla zase na trénink, ze kterého jsem se ale vracela s křečema v břiše a nemohla skoro ani chodit. No ale upřímě, kdybych neyla perfekcionistka závislá na běhání a jen odpočívala, nejspíš by se na to nepřišlo a takhle by se to vleklo mnohem dýl. Měla jsem nařízenou pooperační dietu - všechno jídlo uixovat na kaši, žádná syrová zelenina, šlupky z ovoce ani čokoládka. No jistě, že jsem na nějakou dietu v momentě otevření lednice, kdy jsem přišla vyhladovělá z nemocnice, zapoměla. Naštěstí do 10 dnů od operace se rána zahojila a já mohla odletět na dovolenou směr Rusko.

Víza! Není uplně jednoduché vycestovat do téhle země. Vizum dostanete pouze, pokud obdržíte zvací dopis z ruské strany. Další možnost je přes cestovku. Už ani nevím, jak mě napadlo podívat se do Moskvy. Snad když mi mamka začala vyprávět, jak tam kdysi studovala nebo když jsme si u nás ve měste koupili mražené domácí pelmeni a vareniky. Často jsem přemýšlela o New Yorku, Římě, Sydney, ale Moskva mě začala lákat až nedávno. Zkombinovali jsme Moskvu i Petrohrad, kde do Petrohradu přejedete nočním lůžkovým vlakem. Zážitek! Obě města jsou naprosto odlišná, proto nejde říct, které je hezčí nebo které stojí za to navštívit víc.

Začnu tím nejdůležitějším - Rudé náměstí v centru Moskvy. Toto místo má opravdu něco do sebe. Z jedné strany obrovský obchodní dům Gum, z druhé strany zeď Kremlu s Leninovým mauzoleem a na jednom konci impozantní brána a na druhém konci pohádková stavba chrámu Vasilije Blaženého. Éru minulé doby připomíná rudá hvězda na jedné z věží, které se nacházejí u obvodových zdí Kremlu. Poté, co jsme si náměstí prošli, jsme zalezli do obrovského obchodního domu Gum, plného těch nejluxusnějších značek. Obchoďák byl plný, ale jednotlivé obchody nenalákaly ani jednu shopaholičku. Mnohem víc lidí se shromáždilo u stánků s pravou ruskou zmrzlinou.

20 June 2017

Protein Tiramisu


Proteinový prášek je snad nejpoužívanější ingredience do zdravých receptů. Dorty, rolády, zmrzliny... Jsou snad bílkoviny synonymum ke slovu zdraví nebo dokonce dietní? ani náhodou, pokud to s nimi přeženete. Vždyť mají i stejné množství kalorií na gram jako sacharidy. Proč nahrazovat mouku (dejme tomu celozrnnou, madlovou atd) protejnovým práškem? Jediný důvod vidím třeba oslazení těsta nebo náplně do dortu, dodání vanilkové nebo jiné chutě, pokud si chcete nějaké ty sacharidy ušetřit a nepoužívat sladidla. Původní účel protejňáků byl, abychom rychle doplnili lehce stravitelné bílkoviny po sportovním výkonu, než si stihneme uvařit normální jídlo. Většina sportovců i nesportovců si kupuje syrovátkový protein, ale měli bychom si uvědomit, že na syrovátce není nic exkluzivního z hlediska racionální výživy. Jsou zde mnohem kvalitnější suroviny jako kaseináty (tvaroh) - na regeneraci svalů to nejlepší. Dávám si tvaroh vždy navečer před spaním, klidně ochucený ještě vanilkovým caseinem v prášku. 

Dnešní recept obsahuje hodně bílkovin i bez použití proteinu a je jen z nejčistších ingrediencí. Pro milovníky kávy to bude dokonalost. Nechte tiramisu před podáváním vychladit v mrazáku a máte hned zmrzlinu z příchutí latte.

20 May 2017

Believe! BMO Halfmarathon


Panebože! Dala jsem to! Celý půlmaraton jsem se cítila uvolněně a měla vše pod kontrolou. Je to možné? Moje zkušenosti jsou hlavně o přepálených startech. Pamatuji si některé momenty ze závodu, ptám se sebe: "Jak je vůbec možné, že jde všechno tak hladce? Tohle není reálné, mám trpět jako vždycky, zranit se, překonávat nesnesitelnou bolest.. Pokud to nebolí teď něco se stejně pokazí." Ale překvapivě jsem to ustála a cítila se takhle skvěle až do úplného konce.

Bylo to štěstí? Svítly pro mě hvězdy ten den? Nebo jsem byla "jen" velmi dobře připravená?

19 May 2017

Coco Noodles & Peanut Tofu


Pamatuji si, když v Praze před pár lety otevřeli Yam Yam Express. Se ségrou jsme kvuli jejich PadThai noodles chodily s google mapou po celym Staromáku a hledaly to slavné thajské bistro. Od té doby se právě thajská kuchyně stává mou nejoblíbenější. I v Kanadě jsem objevila podobné kouzelné místo - The Noodle Box. Den po Vánocích jsme tam s Honzou zašli na oběd, protože to byla jedna z mála otevřených restauracích. Jak chutná ráj? Přesně takhle. Doma jsem se snažila experimentovat a alespoň se trochu přiblížit k chutím z Noodle Boxu. Víte v čem je největší tajemství? Čtěte v receptu :)

Running in Vancouver - Finding My Fierce

Než jsem odletěla do Vancouveru, vypsala jsem své myšlenky o běhání (TADY). Tak nějak jsem sama sebe přesvědčila, že jsem ukončila etapu života, kdy jsem vstávala v 5:30 ráno, abych si odběhala trénink ještě před školou, kdy jsem místo do baru chodila strečovat do posilky atd.. Ale to jsem netušila, že v Kanadě najdu super běžeckou skupinu a mezi stejně nadšenými běžci i opravdové přátele. A ani ve snu by mě nenapadlo, že si tu udělám osobáky na 10km a půlmaraton.
Cestujte, objevujte a sportujte!

I když jsme každý víkend někam vycestovali a po škole bylo pokaždé co dělat, měla jsem pocit, že mi něco chybí. To "něco" byly endorfiny - pořádně se zničit na atetickém staďáku nebo vyběhnout do kopců do lesů v době, kdy normální lidé ještě spí (podle pana prezidenta 7:00 ráno), cítit bolavé svaly a popadat dech. Sama jsem se v cizím městě bála. Jedno odpoledne místo učení se nových slovíček projíždíte google a zadáváte hesla jako "running groups Vancouver". Našla jsem jich hned několik a časy tréninků mi vyhovovaly. Není nic jednoduššího, než nazout botasky a jednou se tam prostě ukázat. Tak to začalo, moje první běžecké doprodružství proběhlo ve společnosti skupiny Vancity Striders pod vedením Robbina Watsona. Klasický nedělní long run, kdy se skupina ráno sejde a běží okruh 10 /15 /20+ km. Je na vás jak daleko a jak rychle poběžíte a vždycky se najde parťák. Vancity Striders také organizují středeční Speed Session na stadioně. Druhou skupinu Mile2Marathon založil Dylan Wykes (účastník OH v Londýně na maratonu). Společně s Robem a dalšími dvěma trenéry pořádají tempové tréninky každé úterý a sobotu. Tahle skupina mi dala nejen neskutečně mnoho profesionálních rad a kvalitních tréninků, ale také obrovskou vůli. A zlepšení listening a speaking skills :-D


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...