04 April 2018

Collagen Coffee Boom



Kolagen hlásí comeback! A nemá to nic společného s injekcemi nebo drahými krémy na vrásky. 
Tato živina je v brána jako spása pro sportovce. Kolik litrů kostního vývaru jste za život snědli v naději, že polévka bohatá na kolagen je pro vaše zdraví to nejlepší. Ano, je! V dnešní době ale někteří místo hodin strávených vyvařováním kostí dávají přednost práškové formě – jedna dávka módních bílkovin přímo do hrnku ranní kávy. Měli byste vyměnit našlehané mlíčko za kolagen, až si budete příště připravovat další šálek?

18 March 2018

Run Fast Eat Slow book


Miluju jídlo. Dobré, čerstvé, barevné, pestré, sladké i slané. Opravdové jídlo!
Sice jsem na blog nepsala žádný článek ohledně Vánoc, ale zmínka o dárku od mého přítele je doslova nutnost. Knížka Run Fast Eat Slow se lehce dostala na seznam mých TOP 5.
Za posledních 9 let jsem toho o stravování četla a nastudovala mnoho. Ale čím víc toho vím, tím víc mi přijde, že žádná pravidla stravování nemůžou existovat. Každý jsme jiný a zajímavé je, že ačkoliv toho mám nastudováno a vyzkoušeno opravdu dost, stěží bych si v dnešní době troufla někomu kecat do toho, co jí, nemluvě o sestavování jídelníčků. Začínám se dost přiklánět k názoru na intuitivní stravování. Neříkám, že počítat si makroživiny je špatné, naopak lidem, co nemají odhad, to může opravdu pomoct najít balanc a naučit se přiměřeným porcím. Sama jsem si dost dlouho vážila jídlo a to hlavně z důvodu, že jsem měla tendence stravu podceňovat. Teď si hlídám jen bílkoviny a zbytek nechávám na intuici - hlad, množství energie, zvláštní chutě, atd..
Proto se mi velice zalíbila kniha z nakladatelství Jota - Run Fast Eat Slow, kterou napsala americká maratonská běžkyně, olympijská medailistka a držitelka amerického rekordu Shalane Flangan spolu se svou běžeckou přítelkyní E. Kopecky, která je šéfkuchařkou. V knize Shannon zmiňuje, že k žádnému receptu nenajdete nutriční hodnoty (pokud si je sami nevypočítáte).  O tom to právě je. Není až tak důležité, kolik jídlo obsahuje S,T,B, pokud obsahuje vše, pokud všechny ingredience jsou té nejvyšší kvality. 
Ať už jste běžci nebo ne, knížku si zaručeně zamilujete.

23 February 2018

Survive the off-season with cup of coffee


Představte si situaci, že zmrzlí a na kost promočení vlezete do horké sprchy. Přesně pro tento pocit jsem se stal běh a dřina mojí vášní a závislostí. Ten moment úlevy předchází náročný trénink za časných ranních hodin. Romanťárna při východu slunce je krásná záležitost, i když je doplněna o pocity na zvracení z každého uběhnutého úseku na staďáku. Při závěrečném výklusu všichni běžci ze skupiny nasadí ten nejupřímnější úsměv a omámí je vnitřní pocit spokojenosti, že to zase zvládli. Usmíváme se dokonce ještě i v metru cestou domu, kdy z nás  kape voda, jako bychom právě skočili do bazénu (to byl jen běžný "deštík"). Nevnímáme pohledy rozespalých spolucestujících, oni netuší. Nemůžou prožívat ten samý pocit. My dnes žili stejně o dvě hodiny déle.

Taková rána asi nebudou vaše vysněná. Nebudou to rána, kdy dostanete snídani do postele a celý den z ní nevylezete. Jsou to rána, kdy motivace je silnější než únava. Je to touha po endorfinech, po životě, po adrenalinu a po pocitu, který přijde, když překonáte tenhle psychický a fyzický boj.


24 December 2017

Noire fashion show


Krásný den! Dneska mám pro vás článek, který mi ležel v rozepsaných konceptech už víc než měsíc. Přesně 14. listopadu jsem byla pozvaná na módní přehlídku The Code of Fashion od značky Noire
Přijde mi to jako včera, co jsem si jela pro svou vlastní kabelku, kabelku s unikátním kódem, kabelku, kterou nikdo nemá. Dnes už se nejdená o projekt pouze o jedné kabelce, sny druhých se rozrůstají a já mám tu čest sdílet s nimi radost.
Na módní přehlídce byla představena nová  kabelka Crystal. Celá akce se konala v nádherných prostorách v pražské Pragovce. Pro všechny hosty byl přichystaný raut a welcome drink. 
Při této příležitosti jsem mohla potkat i Hanku, moc milou paní a scoutku z modelingové agentury Eskimo-Bohemia. Pokud nechci chodit scoutovat sama, jdu právě s Hankou a práce je najedou zábava. 
A teď o samotné přehlídce. Byla jsem nadšena, ale zároveň bych i pár drobností vytkla, například, že raut byl hned po přehlídce prázdný a to teprve začala afterparty. Nejsme přece modelky.
Minimalistická kolekce od módní návrhářky Lenky Mulabegovič, kterou můžete znát pod značkou Mi Fashion, se perfektně hodí k noirovému pojetí značky. Návrhářka Vendula Šulanová, která tvoří pod iniciálami VS nám představila opravdu nádhernou kolekci, co se střihů týče, ale pro mě osobně to postrádalo kouzlo kontrastů.
Celý večer jsem si skvěle užila a těším se na další akci od Noire.

10 December 2017

Choco-Coco-Nutty squares


Listopadová scenérie z běžeckého soustředění: Sedím zachumlaná v teplé dece na nejpohodlnějším místě zvaném postel. Za hodinu se začnu chystat na ranní trénink, tak kouknu z okna, jaké je dnes počasí. Vidím padat první letošní vločky a udiveně přehodnotím svůj plán vzít si jen běžecké tričko a slabé elasťáky. Kde mám Iphone, abych se podívala, kolik je venku stupňů?... Nemám si raději ještě vygooglit, v kolik dneska zapadne slunce?...

Proč nás jako první napadne, podívat se na mobilní aplikaci, než otevřít dveře a zjistit venkovní teplotu? Dnešní civilizace je pohodlná stejně jako ta měkoučká deka. Nestačím se divit, kolik lidí bere prášky na spaní, přitom stačí otevřít na pár minut okno a vyvětrat nebo se přes den trochu fyzicky unavit. Kolik lidí jezdí autem do posilovny, aby se tam prošli na páse - to se mi chce upřímně brečet! Kolik lidí drží hladovky, aby se mohli následně přejíst v cheatday. 


Realita prorůstá reklamou a moderní doba je založená na tom, co tvrdí ostatní. Jak mě něco takového napadlo? Začalo to otázkou jedné devatenáctileté slečny - jestli je v banánu hodně cukru a tím pádem jestli je zdravý. Když jsem si tenhle dotaz přečetla, málem jsem omdlela. Slečně bych nejraději sepsala odborný článek na téma výživa, cukry, inzulin, sport atd.. ale ztráta času. "Banány jsou skvělým zdrojem hořčíku a energie, kterou potřebujeme pro život. Přebytek energie přijaté jídlem (kalorie) se uloží ve formě rezerv, pokud není spotřebována (přemění se na tuk). Tuk je důležitý pro život." Odpověděla mi, že je pro jistotu vyřadí z jídelníčku, protože chce zhubnout tuk na břiše. Já málem omdlela po druhý. Nesoudím lidi podle vzdělání, IQ, znalostí.. ale nějakou dávku selského rozumu bych prosila pro každého jako mé vánoční přání. 
PS: Tuky jsou láska. Kokosové máslo, kešu máslo a jiné závislosti.

K mému spíše hořkému názoru na moderní technologie a nové sociální zvyklosti jsem si dovolila přidat recept na první letošní pokus o vánoční cukroví a osladit vám život. Není to žádný tradiční recept od babičky a s Vánocemi to má společnýho jen santovský píchátka z Mark&Spencera. Ale zaručuji stoprocentní úspěšnost v uspokojení chutí po sladkém. Samozřejmě ve zdravé clean variantě.

27 October 2017

Jídlo jako emoční záležitost

Kavárna Místo a moje nejoblíbenější Eggs Benedict + filtrovaná káva
Mám pocit, jako by sociální sítě vyvolávaly doměnky, že každý musíme zapadnout do určité elegantní skupinky vyznavačů nějakého typu cvičení a stravování. Vyberete si, jaký typ chcete a poctivě tuto diet lable reprezentujete včetně příslušných hastagů a v nejlepším případě ještě fotkami v tričkách s nápisy např. I’m vegan…
Pokud jste bikina, místo triček s motivačními citáty raději oblékněte croptop značky Nebbia a vyfoťe co nejvíc sexy selfíčko v zrcadle. Pokud ovšem takovou fotku z gymu nepostnete na instagram, neoznačíte eshopy a nepřidáte určité hastagy, váš trénink se vlastně ani nepočítá.

Vraťme se k jídlu, jako vždy. Máme tu své clean eaters, iifymáky, vegany, paleo vyznavače atd. A v rámci každé skupiny jsou určité stereotypy a očekávání a především velký tlak okolí, abyste náležitě dodržovali pravidla.

Fuck it! Protože upřímně, už je mi z toho nanic. Je mi nanic z toho muset jíst určitým způsobem nebo se omezovat na určitý druh potravin. Je mi nanic z obhajování, proč jím vlastně tolik high carb potraviny, ale pak jsem schopna zdolat i celou sklenici mandlového másla. Je mi nanic z toho cítit vinu za to, že snim víc kešu másla, než je doporučená dávka, nebo celou Lindtku, když vlastně Proteinella má mnohem lepší makra a měla bych tedy radši zvolit druhou variantu (měla?). Je mi nanic, když vím, že někteří si s sebou berou kuchyňskou váhu i do restaurací nebo na švédské stoly. Je mi hlavně nanic z otázek, jestli vůbec jim správně, protože vážně – kdy se tyhle myšlenky staly součástí našich každodenních životů? Zdravý životní styl by neměl nikdy zajít tak daleko, aby byl komplikovaný nebo znepokojující! Možná si myslíte, že jste na tom zdravotně teď uplně nejlépe, ale je tohle v pořádku i z psychického hlediska?



Nucení sami sebe k dodržování jakéhokoliv typu stravování není efektivní, minimálně tedy pro mě… Cítím se lépe, vypadám lépe a podávám lepší výkony, když se odloučím od nějakých předpokládaných dietářských pravidel a jím to, co v ten moment cítím, že je pro mě nejlepší – intuitivní stravování. Tohle se mění každým dnem a já se s tím učím pracovat a žít. Jsou dny, kdy si počítám makra přesně a jsou dny, kdy na MFP ani nepomyslím. Jsou i dny, kdy si započítám pouze něco a nebo třeba jen příjem bílkovjn.

Beru to volně a flexibilně, ale zároveň se ujišťuji, že mé stravování má nějakou strukturu. Plánuji si a sama připravuji jídla do krabiček, ale zároveň si ráda dám něco venku v restauraci nebo zajdu na bruch do kavárny, na co je zrovna chuť. Učím se jíst až v momentě, kdy cítím hlad. Každý den jím vynikající a nutričně bohaté jídlo, které mi chutná bez ohledu, jestli je započítané nebo ne, veganské nebo ne, clean nebo cheat…



Proč se v dnešní dnešní době stává jídlo tak moc emoční záležitostí? Proč jsme motivovaní uměleckými fotkami fitnessek, které si nesmí zapomenout denně nafotit jídlo a postnout ho na instagram, aby mohly inspirovat celý zbytek národa, který už určitě nemůže ráno dospat, až si udělá uplně tu smou snídani. V popisku ideálně vypsaná všechna makra. Nechápejte mě zle, protože i já se ráda inspiruji fotkami. Vlastně totálně miluji fitness obrázky, ale beru to s rezervou, s jakou musíte brát třeba Haute Couture módu. Raději budu obdivovat lidi jako @daniela_stroufu , @luciemin nebo @dumbbell.and.broccoli a podobné sportovce, než přemotivované bikiny. 
Znáte hlášku "In a world full of Kardashians, be a Diana!"? Takže: "In a world full of bikini fitness competitors, be a sportsman!"

Poslední dobou mi přijde, že na sociálních sítích existují jen dva typy holek 1. byla jsem tlustá, trpěla jsem ZP a díky IIFYM jsem krásně zhubla
2. byla jsem anorektička, co se bála jídla a díky IIFYM jsem krásně nabrala (ideálně 10kg čistých svalů!) – teď je můj život dokonalej, protože si můžu dát i čokoládu, kterou si započítám do maker… není tohle jen další nebo jiný způsob hlídání si kalorického příjmu?
Docela s klidným svědomím si troufám říct, že fitness je jen dalším typem poruchy příjmu potravy. Touto psychickou poruchou trpí každý, kdo má problém se najíst bez pocitu viny, každý, kdo má starch z určitého typu potrvy (lepek, cukr, mléčné produkty, živočišný tu). Každý, kdo si nadměrnou fyzickou aktivitou něco kompenzuje a není to za účelem tvrdě trénovat na nějakou sportovní soutěž, ale za účelem spálit co nejvíc kalorií.

Dnes se změnil vzhled anorektiček – z vyhublé holky kost a kůže, která nejedla je najednou o něco svalnatější fitnesska, která si úzkostlivě počítá každé kolečko okurky. Možná ta holka jí o tisíc kaloriií víc než předtím, ale psychicky je na tom pořád stejně blbě. Nříkám, že si musí dát zrovna knedlo vepřo od babičky, to by spotovci mohli ze svého jídelníčku vyřadit navždycky.

Abyste to špatně nepochopili – rozhodně netvrdím, že počítání maker je špatné. Naopak!!! to někomu může opravdu pomoct, pokud předtím abosolutně nedokázal odhadnout, kolik toho za den sní. Já začala počítat z důvodu, že mám tendence jíst míň, než bych podle výdeje měla, a také, že zatímco sacharidy občas neujím, bílkoviny snadno přestřelim. Pokud vim, že na ten den nebudu mít čas si navařit sama, zapomenu na MFP a řídim se právě intuicí.




Nejzásadnější otázkou asi je – násilím dojídat navečer kalorie, nebo jít spát v klidu s čistým žaludkem a dojíst se až ráno? Podle Aleše Lamky a jeho zásad pro efektivní nabírání svalů musíte dojíst každé zrníčko rýže a vylízat talíř, i když jste totálně přecpaní. Podle jiných výživových poradců se tělo přizpůsobí na příjem energie, takže nemusíte příjem přizpůsobovat tělu. V tomto případě se nemusíte přejídat, tělo si v noci lépe odpočine a bude se soustředit na regeneraci svalů, místo aby muselo trávit mega porci večeře. Ani není nutné jíst 6x denně.


Zdravý a výborný oběd od @Fitnessmenu (Pankrácký Rynek)

Další fenomén je vypočítávání si svého příjmu na deset kalorií přesně. Opravdu je někdo schopen kvůli tomu vyhodit polovinu třešně? NIKDO nemůže přece spočítat přesný výdej. Závisí to i na náladě, metabolismu, co jste dělali den předtím, stres, adrenalin, něco vám upadlo na zem a vy se pro to musíte zvednout (rozuměj – dřep navíc!)
Ale třeba ani Aleš Lamka nevypočítává svým klientům přesný příjem vs. výdej, ale  “střelí” jídelníček a podle výsledků klienta ho dále upravuje, což je podle mě ta nejlepší varianta. Sdílím Alešův názor, že na výsledky se musíe dívat z dlouhdobého hlediska a ne se vážit každý den. Také nemusíte řešit svůj příjem každý den přesně, ale když jeden den hold něco přestřelíte nebo naopak neujíte, o to si upravíte další dny, aby vám hkavě seděl celkový týdenní příjem.
Co mě štve jsou rádoby odbornice na výživu, které sestaví jeden jídelníček a nestydí se ho bez jakýchkoliv úprav dle klientů rozesílat. Ideálně právě fitnesky, které si prošly jednou amatérskou soutěží a staly se z nich hned profeionálky, jak se dočteme v popisku jejich profilu na instagramu. Tohle je ale průser.

Všichni teď jedou hrozně clean nebo vegan stravu, ale kupují si umělý potraviny typu proteinella nebo protein snickers? Vážně si  myslíte, že je to lepší než čistý tvaroh? Dáváte si pozor, abyste do sebe náhodou nedostali o pár gramů tuků navíc, ale už je vám jedno, že si umělýma sladidlama ser**e zažívání.
Umělá sladidla, to by bylo povídání na několik hodin. Samozřejmě, že nemám nic proti slazení stevií nebo flavdrops, určitě je to lepší, než si dát lžíci bílého cukru, ale nosit si tahle sladidla v kabelce a používat je uplně do všeho? Tomu se jinak říká závislost na cukru (I bez cukru). Mozek dostane co chce – sladkou chuť, po které touží. Vyplaví inzulin jako přirozená reakce na požití cukru, ale vy jste vlastně žádný cukr nebo energii nepřijmuli, jen prázdnou chuť, takže najednou je tělo zmatené. Pokud nejste v dietě, doporučila bych spíše přírodní raw sirupy, datle nebo med. A umělá sladidla se pokuste omezit, ale to je jen můj názor. Píšu to z důvodu, že ne jedenkrát jsem viděla, jak si někdo šetří kalorie právě na zero sladidlech, aby si mohl dopřát nějakou kalorickou bombu jako donut. Když už jsme u toho – Zero sirup od Bodylab s příchutí kokosu je TOP! A stejně tak kokosový donutek od Donuter.cz, ale obojí jsou pochutiny, říkám tomu emoční jídlo (prostě to miluje váš mozek, ne tělo). Ale lidi, neberte tohle jako palivo pro váš život!


Milujte jídlo,

Milujte život,
Milujte sebe,
Milujte sport,


Vaše Niki

23 October 2017

Carrot pancakes with spinach and egg


Znáte ten pocit, že když se něco naučíte, děláte to od té doby pořád, dokud vás to neomrzí? Zavazování tkaniček, jíst hůlkama, pískat na prsty... aby byl můj život dokonalý, chyběly mi už akorát skills vaření perfektních vajíček na ztraceno. Každý má své metody a já vyzkoušela asi 1000 způsobů. Základem jsou čerstvá vejce, ideálně domácí. Od té doby sním vajíček víc než čokolády, což byl velký krok k dospělosti. V každé pražské kavárničce si můžete objednat známé Eggs Benedict nebo ztracená vejce na avotoastu. Ale chtěla jsem zkusit vytvořit trošku kreativnjší a kaloricky méně náročnější recept, takže toast měním za mrkvové placičky.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...